Srpen 2010

Nečitelný pohled hráče Pokru

31. srpna 2010 v 13:57 Kosmiší
Nechal jsem se u nést. Navzdory svému přesvědčení o karbanu a poznání, že zvládám pouze prší, možná žolíky, jsem souhlasil s trávením večera hraním Pokru. Samozřejmě jsem si nechal vysvětlit základy, abych alespoň teoreticky hru zvládal a moc se neztrapňoval. Samozřejmě jsem kvůli tomu četl odbornou i populárně odlehčenou literaturu.

Ke konci večera jsem přišel na to, že i po pečlivě nastudovaném výrazu tváře z periodika Čili Chili, čísla 4/2010, mám ještě co dohánět. A že i články pojednávající o určitém problému nemusí být dokonalé. Prozradil jsem se příliš čitelnýma očima. Ostatní mimiku obličeje jsem "ošetřil" návozem ze zmiňovaného časopisu:

pokr

Co dalo léto - římská tři (kterak jsme na zahradě krtečka dostali)

31. srpna 2010 v 13:40 Kosmiší
Zvláštní... pro děti příjemná pohádková ikona, kamarád stejně milého ježečka a zajíčka a docela sexy myšky, pro zahrádkáře ošklivá válcovitá, dvanáct centimetrů dlouhá poloslepá potvora, vytvářející krtince a neesteticky ničící záhonky (http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=European+Mole&oldid=240894975).

Není ale zahrádkář jako zahrádkář! V naší a Slovenské republice žijí zahrádkáři, mající zcela opačný názor na krtky. Ti šťastnější mívají slety v Náměšti poblíž Olomouce, kde o krtky dokonce zápasí! Obvykle se předvádějí přes den před posluchači svými hudebními dvacetiminutovkami, přes noc (též před posluchači) hudebními kreacemi, pivem, vínem, medovinou, rozličným špiritusem, pokusy o vtip a přesvědčováním, že právě oni jsou ti vyvolení a oni mají získat Krtka na Zahradě v Náměšti (http://www.casopisfolk.cz/konkurs.htm).

Bylo, nebylo... na úplně jiné zahradě, zahradě zámecké, obklopující zámek Mostov byl Bodlu zvolenými zástupci fanklubu skupiny, děvčaty Janou a Mirkou, slavnostně předán Krtek plyšový, osmicentimetrový, s poutkem. Když jsme ho prý letos nevyhráli, tak jsme dostáli satisfakce našich pravidelných posluchačů. Mimochodem fanklubu dodnes předsedá zákládající a první člen fanklubu s příznačným jménem - Eva (má-li Adama dodnes nevím).

Tisíceré díky. Byl čestně uložen mezi ostatní kultovní předměty skupiny:

krtek


krt1
krt2

Psací nebo tiskací? Čitelné nebo nečitelné?

31. srpna 2010 v 10:13 Vypozorované
Zítra začne pro některé děti a mládež nový školní rok. A ním se opět otevírá velké téma, které jsme nevyřešili ani v hospodě u piva, ani u grilování, ani cestou na vystoupení. Co člověk, to názor. Psát psacím nebo tiskacím písmem. Jestli je nový navrhovaný způsob písma cimrmannovskou "cestou slepé uličky" nebo správná volba, prověří až čas.

Dál odkazuji na můj bývalý článek:

a na článek ... např. z dnešního zpravodajství iDnes:

Psaní na papír v době počítačů (s Open office, World) a době mobilů (se SMS a s MMS) si bude muset v sobě každý vyřešit sám. Za ty mladší to rozhodne nějaká směrnice z "ministerstva školství, kultury a oddechu".

Co dalo léto - římská dvě

31. srpna 2010 v 9:12 Kosmiší
Léto je, pokud ho jedinec netráví v práci, na brigádě, u rodičů na chalupě ;-) čas užívání. Užívání nezávisle na počasí, vyjmu-li horolezce a opékače vlastních těl u mořského nebo jiného vodního pobřeží. Schválně, zeptejte se posluchačů, jak se líbila atmosféra na hudebních festivalech... Namátkou - na Amfolkfestu u Vsetína (i přes neúprosný déšť), na Muzice v Hrádku u Rokycan (i přes neúprosný déšť), na Folkové Ohři na Horním Hradě u Ostrova nad Ohří (i přes neúprosný déšť). Prozradím sám: líbila. Na vyjmenovaných akcích jsem hrál i poslouchal ostatní skupiny a klábosil se známými, i novými známými. "Déšť může rozpustit náladu jen lidem z cukru", jak říkávala moje babička.

V srpnu jsem prožil víkend v lesích u Konstantinových Lázní. V pátek pršelo, v sobotu nám slunce vše mokré usušilo. Domů jsme si každý přivezli rýmu a hromadu hub. Jak jsme později zjistili, jedlých.

vandr1
vandr2
vandr3

Kterak mě novináři dělají mladším než jsem

30. srpna 2010 v 13:18 Vypozorované
... ani mi to vlastně nevadí. Ale mám rád, když se mládeži nelže a nemůžu tedy nechat číst náctileté článek, v němž mě dělají o hodně mladším :-). V pátečních Hospodářských Novinách (27.8.2010) vyšel článek s názvem "Britové přestávají hýřit v nočních klubech", poukazující na skutečnost, že ostrované kvůli drahotě chlastají doma místo v hospodách. Nic nového, co by se k nám mohlo přenést. To se děje i u nás. Znám spoustu lidí kupujících si lahvové pivo pochybných značek za cenu 3,70 Kč za půl litru. O vínu těchto kvalit ani nemluvím.

Nejde mi ale o analýzu spotřeby alkoholu na britských ostrovech či jinde ale o odstavec, který nás všechny posouvá o jedenáct let zpátky, tedy do roku 1999. No, tedy... možná bych to bral a spoustu svých rozhodnutí změnil. Doufám, že k lepšímu... :-)

britoveachlast

Facebook vs. realita

30. srpna 2010 v 13:06 Kosmiší
V pátek jsem po práci vyrazil na kus řeči a sondování informací ke zmiňovanému známému (viz http://kosmis.blog.cz/1008/co-vzalo-leto-2010-rimska-tri).
V sobotu jsem se dopoledne domlouval s mámou (tedy ona se mnou), že jí následující den odvezu na místo, odkud bude splouvat Ohři. Odpoledne jsem se stavil na karlovarské hvězdárně.
V neděli jsem mámu odvezl k ostatním a popřál jí, aby se necvakla, páč je spíš podzimní počasí a není proto třeba zkoušet teplotu řeky. Pokračoval jsem pak dál na sever hrát irskou muziku na hrad Hauenštejn.

Proč o tom píšu? Nejde mi o zveřejňování detailu mého života elektronickým blogomilům (podobně postižení jako knihomilové = v dobrém slova smyslu). Vzpomněl jsem si jen na článek "Facebook vs. realita" ze stránek technologického magazínu (www.emag.cz). Pevně věřím, že jste i navzdory počasí podnikli výlet do nejbližšího okolí, do nebližší kavárny, hospody nebo do kina, balili holky a kluky a nedopadli stejně jako na tomhle odkazu ;-D  ...



Co vzalo léto 2010 - římská tři

30. srpna 2010 v 12:50 Kosmiší
Do třetice všeho! Po odevzdání nepoužitelného mobilu prodejci, po "sponzorování" chudých spoluobčanů babetou! Ozývalo se jen takové tiché: chrrr, chrrr. Jinak nic. Svraštělé čelo se mi pomalu a jistě rosilo a první kapky stékaly po skráních...
Nereagoval mi harddisk v počítači. Zdálo se, že odešel na dobro. A to v době, kdy jsem do něj soustředil všechny své fotky pořízené za posledních tři čtvrtě roku, poukládáné různě po externích harddiscích a fleškách. Pohroma se udála už minulý týden. Po dvou dnech obcházení kolem horké kaše jsem se pokusil s "přítelem na telefonu" o jakousi obnovu. Od té doby mám PC zapnutý a opatrně a pomalu stahuji adresář za adresářem a pevně doufám, že fotky budou spustitelné... :-(

Co dalo léto - římská jedna

27. srpna 2010 v 10:14 Kosmiší
Vím, že se divák v kině, sedící u televize, i čtenář knížek nebo bulvárních obrázkových tiskovin chce dozvídat spíš o problémech a skandálech osob. I bratr jednou u vína prohlásil, že by o mě ve svém plátku napsal, jenže... musel bych prý někoho podřezat. Nebo alespoň zmlátit. O on by zveřejnil: muzikant XY, hrající v ZetŽet sedí na vyšetřovně s rukama v dlaních, protože... Nakonec by z toho byl údajně jen malý sloupek, v lepším případě i s fotografií. Než popíšu další děsy, které mě přinesly tik do pravého koutku pravého oka, připustím , že byly chvíle, které se vydařily. Vynechám pódium, to je samostatná kapitola. Pokud čekají čtenáři jen na mé bolístky, musí ještě nějakou tu hodinu vydržet :-).

V červenci jsem v rámci soustředění skupiny Alison a jejich přátel sjížděl Ohři.
Zde malá fotoreportáž:

voda 1
... plaváček ...

voda 2
... hmyz sedavý, nebodavý ...

voda 3
... voda rychlá, tzv. "neolejos" ...

voda 4
... první pivní pomoc ...

voda 5
... strom houpavý, relaxační ...

voda 6
... pozdravy poslední ...

Co vzalo léto 2010 - římská dvě

25. srpna 2010 v 14:04 Kosmiší
V polovině léta se mi stala další pohroma. Měl jsem ve sklepě schovanou babetu, zvanou Bětka. Našel jsem ji v jedné z chatek na pozemku, který jsem před lety koupil. Protože jsem Mirek Dušín, oznámil jsem nález předchozímu majiteli. Bylo mi řečeno ať si ji nechám, že stejně nejezdí.

Kamarádi mi ji dali nakonec do kupy, já zaplatil u pojišťovny příslušnou sumu za zákonné pojištění, a vozil se. Bylo to nejskutečné prdítko. Výhodou bylo, že se za mnou každé děvče bez veškerého věku otočilo. Nevýhodou, že i každý policajt. Mezi nimi se ale rozneslo, že poctivě nosím přilbu a útržek o zaplacení mám, tak si mě po měsíci už ani nevšimli.

Už loni na podzim se stalo, že Bětku opustily síly a nikdo nemohl přijít na to, jak ji přimět k nějakému výkonu. Uložil jsem si tedy do sklepa do umělého spánku, že se časem najde nějaký hrdina, který by ji zázračně oživil. Stejně jako Honza Šípkovou Růženku. Letos jsem od placení povinného ručení upustil. Udělal jsem dobře. Je to čtrnáct dní, kdy jsem zjistil, že v našem městě došlo k přestupku: byla mi ukradena!

Kdyby, chyby...
Kdyby byla provozu schopná, bylo by mi to líto.
Kdybych jí nedal jméno, tolik by mě krádež nemrzela.
Kdyby mi za její prodej nenabízeli 500 v jisté měně, bylo by mi to líto (nejsem materialista).
Kdybych si nechtěl vyzkoušet, za kolik hodin na ní dojedu do Prahy, tolik by mě ztráta nemrzela.

Pokud by někdo níže zveřejněný unikátní kousek viděl, ať zlodějíčka práskne. Já už se s ním nějak dohodnu.

betka

Co vzalo léto 2010 - římská jedna

25. srpna 2010 v 9:10 Kosmiší
Včera po ránu jsem se dušoval, že má meditace není o jakýchkoli pohledech do minulosti ani budoucnosti. Potřebuju jen na chvíli vypnout. Stav sice trvá už třetí neděli, ale duševní uvolnění může být užitečné. Kolem páté odpoledne jsem zjistil, že i tvory, jako já spojené víc s duševnem než materialismem, psychicky rozloží ztráta nějakého zařízení využívaného k uspokojení potřeb. Mno, přišel jsem o víc a taky žiju :-D. Ale při vylíčení všech římských čísel, kterými své letní problémy prozrazuju, budu asi pochopen, že takhle se relaxace nedočkám :-).

Na začátku léta jsem přišel o mobil obsahující pětimegapixelový foťák s autofokusem, možností úpravy fotek a podobných hračiček. Vlastním zrcadlovku Nikon s uspokojivým příslušenstvím. Jenže pro pořízení momentek cestou do práce, na nákup nebo do hospody se tak velký foťák nehodí pro svoji velikost a tak trochu i pořizovací cenu.

Fotofajnšmekři mě za následující názor asi v duchu zaškrtí :-) - nechal jsem si vyrobil papírové fotografie pořízené mobilem a zrcadlovkou. Ve formátu 9x13cm nebyl pro běžnou ukázku rodičům nebo známým u grilování podstatnější rozdíl. Pokud byla fotka mobilem pořízena za denního světla. Zkrátka jsem si zvykl v případě potřeby uspokojit se stiskem spouště. Až se jednou mobil vypnul a už nenajel (zasvěcení už detaily ví). Mobil je ještě v záruční lhůtě, takže problém bude relativně vyřešen. Problém je v tom "duševnu". Přišel jsem možná o kontakty obsahují jména, telefonní čísla, adresy vč. e-mailových, poznámky je jednotlivým osobám apod. A poslední snímky, které na paměťové kartě zůstaly.

Zálohujte si i data z telefonů. Přepisujte si čísla důležitých osob třeba na papír. I když je to trochu rouhání - ale je pravděpodobnější, že mobil ztratíte, než o něj přijdete při záplavách...

Cigarety jen pro info II.

24. srpna 2010 v 14:01 Vypozorované

Po publikování mého zamyšlení nad rozhodnutím Evropské komise v souvislosti se změnu vzhledu krabiček na cigarety, jsem zapředl rozhovor s kolegy u oběda. Všichni jsme dělali jen: bla, bla, bla. Jediný smysluplnější názor byl ten, že nevzhledná krabička cigaret položená vedle graficky zajímavě  zpracovaného barevného obalu na čokoládu, by mohla dohnat třináctiletého puberťáka k volbě sladkosti. Snad.

Pár minut po té jsem otevřel dnešní hospodářské noviny a našel zprávu aktuální k mému tématu (viz níže). Tak teď nevím - abych nedostal za své dnešní "kuřácké" rouhání přes obličej :-).

HN-25-8-10

Cigarety jen pro info. Dost divný titulek, že?

24. srpna 2010 v 11:12 Vypozorované
V měsíčníku Ekonom, v dvojčísle 32-33, je vytisknuta kratičká zpráva s opravdu podivným titulkem. Dřív než zpřístupním její obsah, zastavím se u uvedeného, tučně zvýrazněného nadpisu zprávy. Cigarety jen pro info. Mají zaplesat bojovníci proti zlozvyku kouření? Mají se zaradovat maminky s kočárky u autobusové zastávky? Rozhodně ne. To  Evropská komise zaplatila někomu za nápad, jinému za vytvoření designu a někomu za výrobu. Nejde pouze o lobbysmus firem, které se budou realizací nápadu EK živit?

Má být sjednocena podoba cigaretových krabiček. Na obalech nebudou žádné obrázky, barvy ani loga výrobců.  Zvýrazněna budou varování o škodlivosti kouření. Dál bude jen informačně uveden výrobce.

Nemyslím, že by počin úředníků Evropské unie snižil počet kuřáků. Stejně jako pijáci Fernetu nebo Becherovky požijí svůj nápoj, i kdyby byl stáčen do lahví od Coly. Regály s cigaretami budou v konečném důsledku uniformní a nemastné, neslané, podobné řadám stejných druhů sýrů nebo marmelád v bývalých socialistických samoobsluhách. To asi nebude ta správná výzva ke kolektivnímu uvědomění o škodlivosti návykové látky.  Kuřák půjde do obchodu a koupí balení, na němž bude napsáno LM, Moon nebo Marlboro. Nevzhledná krabička nic nezmění.

Ekonomické mocnosti světa

24. srpna 2010 v 10:43 Vypozorované
Na přednáškách ekonomie nám ještě před pár lety vysvětlovali, že i když nastupuje "asijský tygr", největšími mocnostmi budou i přesto Spojené státy a Japonsko. Tento argument rozvíjel ve svých myšlenkách náš profesor přes tři hodiny, kdy nám vysvětloval, že stav ekonomik je v současnosti neměnný a "asijská bublina splaskne".
Neuteklo ani deset let, kdy v měsíčníku Ekonom č. 31/2010 vyšla informace, že se Čína stala druhou největší ekonomikou světa a Japonsko bylo odsunuto na třetí příčku. Údajně by mohla po roce 2025 předběhnout i USA. Spolustolovníci nastalou situaci nekvitovali s nadšením. V lepším případě došlo na pár anekdot.
Zvykněme si na to, že Čína je, navzdory politickému smýšlení, velmoc. Vzpomeňme si, kdo že to vynalezl střelný prach, kompas, papír, tisk...?

...

P.S.: ... à propos, kam kráčíš Ty, Evropo?

Srpnová meditace

24. srpna 2010 v 8:06 Kosmiší
... téměř celý srpen jsem byl ve stavu meditace. Kromě povinností ze života vyplývajících (práce, dovolená, pódium), jsem se uzavřel a jal se přemýšlet. Možná někoho zklamu :-), ale nešlo o rekapitulaci dosavadního života, ani o překotné plánování činů budoucích. I když jsem v této chvíli na určitém rozhraní. Ale to jsme my, kteří nesedáme denně k TV seriálům a víkend netrávíme zásadně podle počasí, často. Často na rozhraní a nuceni rozhodovat se, jak získat 70 minut z jedné hodiny. Čím víc aktivit, tím víc vzájemných kompromisů s okolím. Z toho vyplývá i vzájemná tolerance.

Ještě před 1440 hodinami jsem měl pocit, že blog na nějakou dobu uspím, než mě opět začnou svrbět ruce. Okolí na mě za tyhle prázdniny nahrnulo tolik námětů k okomentování mého života i regionálních událostí, že jsem musel nakonec většinu vyřadit ze své paměti, abych vůbec zůstal svůj. Snažil jsem se před časem odolávat nátlaku některých "zájmových skupin", jak tomu říkají politici. Zjistil jsem, že nemůžu vyhovět všem. Není to v mých silách. Nemůže to být na 100%. Možná se ode mne ani nic takového neočekává :-).

Do konce prázdnin, než nám začnou klasické podzimní povinnosti, budu možná ještě chvíli dumat a zhodnocovat své nitro a uvidíme.... :-)



Melounový festival

4. srpna 2010 v 7:47 Vypozorované
Škoda, že k našinci dojdou některé informace až později. A zrovna bych měl onu sobotu čas. :-(

Na internetových stránkách: www.carving-studio.eu jsem se dočetl věci pro mne netušené: Melounový festival. A ještě evropského formátu! Občané pořádajícího města ať mě, informačnímu ignorantovi, odpustí, že jsem dosud o festivalu nevěděl.
mel1
Cituji:
"Melounový festival vznikl ze soutěže "O meloun sv. Vavřince", která se poprvé konala v roce 2002 v Praze na Výstavišti... V roce 2004 se soutěž změnila na "Melounový festival", který už není určen jen pro špičkové a začínající řezbáře, ale bohatý doprovodný program je také pro malé i velké návštěvníky... V roce 2009 se uskutečnilo v rámci akce 1.MISTROVSTVÍ EVROPY ve vyřezávání melounů. Zúčastnili se ho zástupci z 9 zemí..."

Letos se uskutečnil 31. července v Centru Babylon v Liberci (takže jsme to minuli o chlup). Ale podobná akce se koná 18. listopadu v Ostravě, tentokrát s dýněmi. Chce to jen hlídat si výše uvedenou internetovou stránku.
mel2
mel3

...maluje obrazy svými ňadry. A co muži?

3. srpna 2010 v 10:56 Vypozorované
Kupodivu: nejdříve jsem viděl video reportáž v televizi. Později, v pozdní večer na novinkách.cz a pak i jinde. Amatérská malířka měla v noci sen: zdálo se jí, jak zveřejňuje své představy na plátno ňadrem. Podle videa levým (bude tedy levák).

A já se ptám:
"Tak co chlapci?
Kdo z vás měl v noci sen
zvěčnit své vize penisem?"

***



Jak přestát ponorkovou nemoc uměleckých těles a podobných spolků

2. srpna 2010 v 22:28 Bodlí

POZOR! WATCH! ACHTUNG! UWAGA!

Veškerá veřejnosti! Věnujte prosím pozornost této informaci:

Od pondělních ranních hodin nám byla, kapelníkovým přičiněním, dána možnost, jezdit na svá vystoupení jednotlivě. Každý svým vozem. Od dnešního dopoledne je hrdým vlastníkem řidičského průkazu i náš náčelník, hlava pomazaná, slunce naše jasné. Tímto činem nemůže během jízdy na hraní dojít ke kapelní ponorce, na což hodně uměleckých těles doplatilo. Vzdáváme hold jeho obezřetnému nápadu.

Válečný stav češtiny

2. srpna 2010 v 9:58 Vypozorované
Bývá mi sdělováno, že moje čeština není úplně korektní. Co se dá pod pojmem korektní v tomto případě představit? Časté používání ukazovacích zájmen, morfologie, a vůbec gramatika... :-)
I přesto mám pocit, že shoda podmětu s přísudkem mi jde a spoustu vyjmenovaných slov taky ovládám. Dokonce se, pokud je to vhodné, dovolím při e-mailové komunikaci, jestli můžu psát hovorově :-). Jsou i lidé, kteří by chtěli slyšet (čist) u každého vyprávění pointu a pak je mrzí, že ji u mne nemůžou pokaždé nalézt...

Několikrát jsem se i na tomhle blogu obhajoval :-). A neustále tvrdím, že i našinec, který schroustá za rok desatero knih a prohlédne třicatero týdeníků a měsíčníků, nedojde automaticky k jazykovému vzdělání. Zde příklad - všimněte si první věty (jinak bez komentáře):

VÁLEČNÝ STAV
Obě státy fakticky pořád ve válečném stavu. Jejich konflikt v letech 1950 až 1953 totiž ukončilo příměří, nikoli podepsání mírové dohody. Hranice mezi Severní Koreou a Jižní Koreou je dlouhá asi 250 kilometrů a je plná nastražených min. Zdroj: ČTK