Malý festival na konci světa (Pulčín)

31. března 2007 v 12:50 | 3.8.2005; 14:20 |  Bodlí
Musel jsem si dát 48 hodin na uklidněnou. S tělem plným emocí se těžko něco píše…
Pro muzikanta bývá pravým očistcem, když je při jízdě na štaci ve vzduchu 42°C a na vozovce 47°C. Alespoň to tak v pátek na dálnici ukazovaly teploměry, kolem kterých jsme projížděli. Kilometrů mělo být ujeto daleko přes pět set, takže všichni, kteří podobnou cestu tam nebo někdy někam jinam absolvovali, ví moc dobře o čem mluvím.
Kdo nejede autem, s největší pravděpodobností přicestuje vlakem do Vsetína a z něho do Lidečka. Potom je to přibližně 4 kilometry pěšky na tábořiště u Pulčínských skal. Po příjezdu jsme se nejdřív podle nabídnuté trasy vypravili na místo, odkud lze vidět nejen skály, ale i údolí a nad ním oranžové zapadající slunce. Kýčovitě krásné…
Shromažďovacím místem pro pomalu se sjíždějící muzikanty i návštěvníky byla místní hospoda, kde se od příjezdu prvních příchozích hrálo na kytaru a chladila těla po celodenním žáru.
V sobotu už od počátku (od jedenácti hodin) nastala ta pravá "zahradní párty". Moc dobře vím, že hlavní a nejvyšší šéfce tohoto festivalu se ono přirovnání nelíbí, ale v dobrém - je to tak… ostatně to podobně o této hudební události na svých webových stránkách píšou i kapely, které zde vystupovaly v letech minulých. Vše se odehrávalo v areálu bývalé školy se zahradou, kam se pohodlně vejde přes čtyři sta posluchačů lačných po folkové hudbě, za vstupné za které si dnes v průměrné restauraci nekoupíte ani minutku (!).
Svou kůži na trh přinesli divákům téměř domácí a skoro místní Žamboši, Vrkoč, písničkář Goša, Gympleři, a taky Hrachokout (ValMez), Kanálka a Podjezd ze Zlína, Čadi z Frýdku-Místku, ostravský Douda band. Z ciziny dorazili slovenští Turkovci, Jasoň a Martin Libič, ze západočeských Sudet, tedy Karlovarska, my, Bodlo. Vrcholem byla skupina Hop-Trop, která hrála tak staré fláky, že jsem místy musel lovit v paměti, abych ze sebe dostal alespoň začátek sloky a kus refrénu. Můj názor je, že všichni vystupující vzdor žhnoucímu slunci hráli sakra dobře. Výborní byli diváci - celý den vydrželi sedět, poslouchat, reagovat, aplaudovat a na večerním country bále, jež obhospodařovali Jižané, tancovat. Nutné je pochválit i moderátory a zvukaře Dana, Martina, Perryho a Pinďu za jejich výkony. A hlavní dík patří tobě ENDY! Za dramaturgii, za pobíhání, zázemí a úsměvy. To dlouho zůstává uvnitř….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama